Jak jsem k belgičákům přišla...
Zdravím Vás, kdo jste zabloudili na tyto stránky.
Jmenuji se Silvie Hučíková a jsem majitelkou Cherry.
Začalo to už před více než čtyřmi lety, kdy jsem poznala psa - křížence německého s belgickým ovčákem. Bylo to pro mně něco naprosto nového. Vzhledem připomínal dlouhosrstého německého ovčáka s protáhlejší tlamou. Zato povahově mě překvapil. Tak vstřícného psa jsem ještě nikdy nepotkala.
Sehnala jsem si něco o "belgičácích" v knihovně a okamžitě se do těchto hafanů beznadějně zamilovala.
To byla teda věc.
A když nám loni v létě odešel letitý strážce domova - malý kříženec knírače - bylo rozhodnuto. Pořídíme si štěňátko belgičáka.
Ale ani tady to nebylo tak snadné. Protože jsme z moravy, sháněla jsem v okolí. A nic. V dohledné době v rámci moravy nebyo jediné štěňě ani březí fenka. A pak mě kontaktovala paní chovatelka od Hradce Králové. No pěkná dálka z Ostravy. Ale mě už to nemohlo odradit. Měla březí fenku a tak jsem si zamluvila fenečku.
Pak nezbylo, než čekat, jestli se narodí i holky a jestli na mně nějaká zbude.
Narodili se tři kluci a dvě holky. Po celou dobu růstu jsem měla čerstvé informace a fotky od paní chovatelky.
Pak nastalo ono magické datum - 6. 11. 2006 - kdy jsme vyrazili na cestu směr Hradec Králové vyzvednout si naše miminko.